20.kapitola
24. 7. 2011
Druhý den na hodině přeměňování Zmijozelu s Nebelvírem…
Všichni Nebelvírští byli skleslí…i profesorka McGonagallová.
Alexandra a Enrique jim chyběli.
Žádný Nebelvír nevnímal co říká profesorka McGonagallová skleslým hlasem.
Najednou se Sirius přihlásil.
,,Pane Blacku,?“ povzdechla si profesorka.
Nějak tušila že to na co se zeptá nesouvisí z přeměňováním.
,,Paní profesorko…nemohla by jste nám něco říct o Tajemné komnatě?“
Profesorka se rozhlídla po třídě. Předtím když vykládala o přeměňování, všichni se nudily.
Teď když se Sirius zeptal na TK všichni na profesorce ulpěly očekáváním co řekne.
,,Dobrá,“ povzdechla si profesorka.
Tušila že do nich v této situaci nic víc nenacpe.
Profesorka přestala chodit po třídě a sedla si za katedru.
Každý Nebelvír se pohodlně uvelebil, a čekaly na profesorčina slova.
Zmijozelští se na ni také podívaly s očekáváním že dozví něco o zakladateli jejich koleje.
Jen Roxy si dala nohy na stůl, a ruce za hlavu.
Věděla že to budou žvásty.
Profesorka o tom věděla že má Roxy nohy na stole, ale nevšímala si toho.
Začala s vyprávěním…
,,Před mnoha tisíci lety, kdy byly do Bradavic přijmutí první žáci a zakladatelé začínaly s učením.“,, Tehdy nebylo tolik předmětů jako dnes.“
,,Salazar Zmijozel vyučoval černou magii,
Godrik Nebelvír šedou,
Rowena Havraspárská temnou,
A Helga Mrzimorská bílou magii.“
,,Pár měsíců po založení, kdy se Bradavice rozjížděli se zakladatelé sešli.“
,,Zmijozel se bouřil proti tomu aby se do Bradavic přijímali žáci s mudlovskou krví.“
,,Zakladatelé se pohádali, až nakonec Nebelvír vyhnal Zmijozela z Bradavic.“
Vypráví se že Zmijozel po sobě zanechal Tajemnou komnatu, ve které se ukrývá netvor.Tajemnou komnatu dokáže otevřít jedině Zmijozelův dědic.“
,,To je vše co vím.“
,,A paní profesorko…nevíte jestli měli zakladatelé nějaké potomky,?“ zeptala se Amanda váhavě.
,,Já vím jen to že Godrik Nebelvír měl dva potomky, chlapce a děvče,kde jsou, či jestli ještě žijí, to nevím,“ odpověděla jí profesorka ztrápeným hlasem.
Děvče leží na ošetřovně a chlapec sedí přede mnou, che, pomyslela si sarkasticky Roxy.
,,A zbylí zakladatelé,?“ zeptal se James váhavě.
,,Rowena Havraspárská měla tři potomky dvě děvčata a jednoho chlapce.
Helga Mrzimorská měla děvče a chlapce.“
,,A Salazar Zmijozel měl dva chlapce a jedno děvče.“
Zazvonilo.
Nebelvírští, a Zmijozelští se vyřídily z učebny rychlostí blesku, takže Roxy a profesorka McGonagallová zůstali poslední v učebně.
,,Tak běžte Roxano, nestihnete oběd,“ ozvala se profesorka McGonagallová.
,,Znám všechny potomky zakladatelů,“ozvala se Roxana.
Profesorka otočená k tabuli se obrátila s nevěřícným výrazem.
,,Ano?“
,,Ale nesmíte o tom říct Brumbálovy, jestli mu to řeknete já si to zjistím.“
Profesorka kývla.
,,Nebelvírovy potomci…Děvče leží na ošetřovně, a chlapec je ve Zmijozelu.
Profesorka zalapala po dechu,,Alexandra….a….“.
,,Jacob, mají falešná příjmení,“ odpověděla s klidem Roxana.
,,Havraspárští potomci…Riku znáte o Valerii a Gregory nemáme žádné zprávy,“ pokračovala Roxy otočená k oknu,“ Mrzimorští…Selenu znáte taky, jen o Williamovy nemáme zprávy.“
,,A Zmijozelovy potomci….O Alexandrovy nemám žádné zprávy,…Enrique je krvezrádce už jen tím že chodí do Nebelvíru,…a já…jsem Zmijozelova dcera.“
Profesorka byla v šoku už jen z toho že před ní stojí Zmijozelova dcera.
Také litovala Enriqua, Zmijozelský rod byl známý tím že přísně dodržovaly tradice.
,,Ale také proč žijeme že,? Proč nejsme mrtví?“
,,Abych pravdu řekla mé pravé jméno je Roxana Lee de Monte von Zmijozel, v sedmnácti jsem získala i titul Lady.“
,,Jistě si dáte dohromady to že jméno Lee de Monte mám od upírů, na Nebelvíra jste až moc chytrá,“ slovo Nebelvíra Roxy přímo vyplivla.
,,A to není vše…teď mě omluvte musím jít,“ řekla Roxy a z elegancí upíra a rychlostí Zmijozela zmizela z učebny Přeměňování.
Začínala tušit že se něco děje ve Velké síni.
Měla pravdu.
Když stála ve dveřích Velké síně, viděla před sebou svého dlouholetého přítele Damona.
Podívala po studentech, profesorech, a řediteli a viděla že všichni do jednoho jsou svázaní.Rika, Selena, James, Sirius, Remus, Peter, Anita, Regulus, Lucius…všichni.
Jejich hůlky byly v jednom rohu.
Vedle baziliška Damona stál přízrak Voldemorta který měl podobu Toma Rojvol Riddla. Další rána do srdce.
Uvědomovala si však že toto není Tom do kterého je zamilovaná.Tenhle přízrak má vědomí Voldemorta.
Ještě o kousek dál ležela Lily Evansová. Roxy pohlédla na Jamese. Ten na ni zíral zoufalým pohledem.
Nikdo si jí ještě nevšiml.
Všichni měli oči upřené na Raddla který tam vykládal nějaké žvásty o mudlech, a krvezrádcích.
Rozhodla se na sebe tedy upozornit.
,,Ale…ale…koho pak to tu máme,?“ ozval se jízlivý hlas který přetékal ironií.
Všichni se otočily. Tedy…Riddlle se otočil, ostatní zvedly oči.
Riki a Seleně se rozzářily oči, jestli je někdo dokáže zachránit, tak jedině Roxy.
Ostatní viděly Roxanu Mendezovou, jindy se smaragdovýma očima, ty nyní plály rudě. Zrcadlil se v nich vztek, ale i smutek která studenti nechápaly.
Brumbálovy její oči připomínali ty Voldemortovi.
,,Kdo jsi,?“ zeptal se Riddle nejistým hlasem.
Roxana roztáhla rty do posměšného úšklebku, přičemž byly vidět, její dvoucentimetrové špičáky.
Všem co byly ve Velké síni došlo že mají mezi sebou upírku.
Jen Brumbálovy došlo že dvoucentimetrové špičáky má jen jedna upírka.
Roxana byla královnou rodu který spojoval všechny ostatní upíry.
Roxana tedy pokračovala, aby odpověděla na otázku.
,,Lady Roxana Lee de Monte von Zmijozel,“ představila se, a předvedla ukázkovou poklonu, který by jí záviděla i královna Anglie.
Rika která seděla svázaná vedle Seleny se společně se jmenovanou Selenou začínala hroutil smíchem, který však tlumil roubík který měly všichni na ústech.
Jako jediné si totiž všimly jediného.
Roxy měla ruce křížem, takže dlaně byly těžko vidět, jenže ony dvě seděly ve správném úhlu. Roxana si začínala třít prsty, což byla předzvěst toho že bude bojovat.
,,Nemusíš se představovat, vím moc dobře kdo jsi,?“ řekla Roxy nenávistným hlasem.
Riddle zvedl obočí jako by se chtěl přesvědčit.
,,Tom Rojvol Riddle, otec Tom Riddle mudla, matka Meropa Gauntová dědička Salazara Zmijozela. Vyrůstal jsi v sirotčinci, nenávidíš lásku a mudly, lásku jsi nikdy nepoznal, mudly nenávidíš protože jím byl tvůj otec, a nechal tvou matku.“
,,Když jsi přišel do Bradavic, založil jsi takovou malou skupinu.“
,,Chtěl jsi, aby se tě každý bál, aby se bál vyslovit už jen tvé jméno, když jsi ty a tvoje skupinka vystudoval Bradavice, na rok jsi zmizel.
Objevil se Lord Voldemort, a Smrtijedi, toť ty a ta tvoje mrňavá skupina,“ dokončila Roxana Ridlův životopis mystickým hlasem, a vypálila na něj neverbálně kouzlo. Riddle vytáhl čísi hůlku, a opětoval jí kouzlo.
,,Tak černá magie jó? Podle tvého proslovu, jsem čekal Nebelvír,“ popíchnul ji Riddle když společně bojovaly.
Roxana se naštvala a vypálila na něj salvu neverbálních kouzel se slovy:
,,Já jsem zatvrzelý Zmijozel ty krvezrádce, na rozdíl od tebe čistokrevná,“ vykřikla s psychopatickým smíchem, který ještě zvětšovala ozvěna hradu.
Najednou na něj Roxy vyslala smaragdový paprsek.
Dětem Smrtijedů bylo jasné o který jde.
Avada narazila do Riddla a ten se s křikem rozplynul v mlze.
Pak Roxy zaslechla …něco….Otočila se a jen tak tak stačila uhnout baziliščímu ocasu.
Odskočila k bariéře kterou vytvořila kolem studentů, aby jim Damon neublížil.
Podívala se na Damona se slzami v očích. Přeskákala přes stoly k Damonovu ocasu, jenže na poslední chvíli kdy na něj chtěla vyskočit, si jí Damon všiml, a máchl ocasem.
Odmrštil ji přímo tím směrem kde za bariérou stáli její již rozvázaní Zmijozelští kamarádi.
Roxy sjela po bariéře a chvíli trhaně oddychovala. Na druhé straně kde do Velké síně přiběhla Alex, Enrique, Vanessa, a další co byly na ošetřovně,(Prokletí se zlomilo) zkamenělí ji viděli jen jako hromádku černých šatů.
Brumbál se snažil bariéru odčarovat, jenže se mu nedařilo, až když za ním přišla Rika, a řekla mu:
,,Nechte toho profesore, nejde to.“
Toho nechal a jen zoufale hleděl na Roxy.
Ta se po chvíli zvedla, a rozběhla se proti Mrzimorskému stolu.
Vymrštila se a přistála na konci Damonova ocasu.
Damon se ji snažil setřást, jenže zkuste si setřást rozzuřenou upírku…
Její Zmijozelští kamarádi Lucius, Regulus, Rabastan, Rodolfus, Severus, Terence, Bella a Cissa, se držely za ruce společně s Alex,Rikou, Selenou, Jamesem, Sirius, Remus, Peterem, Anitou a Amandou.
Ti všichni jí věřily.
Roxy se pomalu blížila ke konci těla a začátku hlavy.
Na tom místě byl jediný slabý bod baziliška.
Odkud si vytáhla meč, a zaváhala…
,,Notak Roxy, prosím ty to dokážeš,“ zavolala na ni Alex.
Roxy zvedla hlavu, a podívala se na ni očima plnýma bolesti.
Alexandra se toho lekla.
Tak velký průchod bolesti, a smutku u Roxany ještě niky neviděla.
Roxy sklonila hlavu, a bodla.
Odmrštila se, a s bolestí a slzami sledovala jak sebou Damon zmítá.
Celá škola sledovala poslední průchod emocí Zmijozelské královny.
Damon se složil na zem.
Roxy k němu vyběhla.
Vytáhla meč a odhodila jej na druhý konec Velké síně kde s třísknutím dopadl.
Lily se najednou začala probouzet.
První co spatřila byla Roxana klesající k umírajícímu baziliškovi.
James spatřil že se Lily probouzí tak k ní vyrazil bariéra-nebariéra.
Když Alex spatřila že James bariérou proběhl bez problému, vydala se za ním.
Roxana potřebovala někoho bližšího než byla ona, tím byly její Zmijozelští přátelé.
,,Co se stalo,?“ ptala se Lily zastřeným hlasem.
James jí - zatímco ji držel v náručí – všechno ve zkratce vysvětlil.
Lily se mu vyprostila z náručí, a obešla dav svých Nehelvítských přátel, aby mohla Roxaně poděkovat. Když ji však spatřila, došlo jí že by ji teď neměla rušit.
Ostatní se na ni také podívali, stejně jako celá škola.
Roxana se zhroutila přímo u Damonovy hlavy.
Ještě nebyl mrtví, umíral.
,,Notak Damone…ty nessssmíššš umřít,“zašeptala Roxana hadím jazykem.
,,Ale Roxano…nenalhávej si,“odpověděl jí s námahou Damon.
Roxaně už jen přitom jak slyšela tu bolest z jeho hlasu stékaly slzy po tvářích.
,,Ne to ne…nemůžeš umřít…prostě nesmíš,“kroutila Roxana naléhavě hlavou.
,,Dneska umřu Roxano…přišel můj čas,“zašeptal Damon.
Nikdo v síni jejich syčení nerozuměl snad kromě Enriqua kterému tekly slzy nejvíc z té dojemné chvíle přesto však všem bylo jasné o co jde.
Alex, Rice, Seleně, profesorce McGonagallové,Lily,Anitě, Amandě,Belle ,Cisse, Regulusovy,Luciusovy, Rabastanovy,Rodolfusovy,Jacobovy,Terencovy,Severusovy,Hagridovy,profesoru Brumbálovy, Jamesovi,Siriusovi,Remusovi,Peterovy, těm všem tekly slzy.
Najednou sebou bazilišek trhl.
Roxana se rozvzlykala.
,,Ne, ne, ne, to, nééé…“vzlykala.
Nakonec začala latinštinou zpívat utrápeným hlasem…
,,Cum amico mortuo demum ,
Tantum dolorem sentio dolorem,
Nigrum remanet foramen cor…
Nimquid implebis dificile…
Requiem in peace meus amicus…“
Když zpívala zvedla se od baziliška, couvala dozadu, a ruku měla namířenou na baziliščí tělo.
Jak ruku pomalu zvedala, zvedalo se i baziliščí tělo, a stoupala kolem něj záře.
Nakonec když byla záře největší, vykřikla již tvrdým hlasem:
,,EXURO!“ a tělo baziliška vybuchlo na tisíce ohořelých kousků které se pomalu snášeli dolů.
Roxy se otočila a se zavířením pláště zmizela z Velké síně.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář